Petice

QUO VADIS HUMAN FACTOR´S V ČR

Vláda ČR již dne 1.6.2005 schválila dlouhodobé priority výzkumu a vývoje, kterými se mají naše vědecké instituce a další podobná zařízení v budoucnu zásadně věnovat. Je to ekologie, molekulární biologie, energetika, nové materiály, strojírenství a bezpečnostní systémy. Preferování těchto oborů má zajistit další prosperitu naší ekonomiky (viz MFD 2.5.05). Řada vědeckých kolektivů prostřednictvím „Rady pro výzkum a vývoj“ tím dala vládě určitě v dobré vůli doporučení, která mají zásadní význam a zajisté mohou podstatně ovlivnit budoucí vývoj našeho státu.

Co je ovšem na pováženou, je ostentativní podcenění úlohy člověka ve výše uvedeném prioritním zaměření naší vědy, ze kterého se nakonec rozhodující prvek, a to lidský činitel zcela vytratil.Vzniká tu tedy exemplární otázka. Je opravdu vůbec možné naplňovat obrovské úlohy výzkumu a vývoje bez účasti zkoumání úlohy člověka, zvláště ostře pak vystupující v energetice, bezpečnostních silách a jejich informačních systémech, ale prakticky zasahující do všech, vládou sledovaných výše vyjmenovaných oborů.

V ČR již dlouhou dobu chybí účelně zaměřený výzkum využívání jednoho mimořádně důležitého přírodovědně společenského oboru, který se zabývá interakcí člověka s okolním prostředím. I přes jeho částečně rozdílnou terminologickou klasifikací jako „Human Factors, ergonomika, lidský prvek apod, se zde nakonec ustálil nejvhodnější termín – lidský činitel a jeho úloha v dnešním světě. Jeho obsah je definován jako soubor obecných zákonitostí, specifických pravidel a praxí prověřených poznatků o faktorech, které pozitivně, ale i negativně ovlivňují funkčnost složitých systémů, jejichž ústřední, výkonnou a kontrolní složkou je člověk.

Nejvlastnějším smyslem a konečným cílem pochopení a praktikování zásad tohoto oboru, tedy úlohy lidského činitele s využíváním jeho individuálních a dále i společenských faktorů, je vytváření co nejvyšší úrovně obecné bezpečnostní kultury, a tato by pak měla být zásadní součástí profesionální vyspělosti všech, zvláště pak vedoucích pracovníků ve složitých technicko informačních systémech.

Klasickým příkladem stále se rozvíjejícího využívání mimořádně důležité funkční úlohy fenoménu lidského činitele je snaha o zvrat nepříznivých ukazatelů nehodovosti v letectví. Podařilo se již od roku 1972 vymezit obecně platnou, a v praxi využitelnou základnu konceptuálního řešení tohoto problému a definovat i způsoby, jimiž zkoumání úlohy lidského činitele může posílit bezpečnostní kulturu jednotlivých profesních celků v celém letectví zvláště se zaměřením na létající personál. U nás je ale bohužel tento již ve světě přijatý systém využit zcela okrajově ač je již několik desetiletí objektivně statisticky zjišťováno, že 75-80% leteckých nehod je způsobeno z lidských, a teprve zbytek z technických příčin.Tento nesporný fakt, který je s největší pravděpodobností světovou kuriozitou a je možné se o tom přesvědčit ve znění státem definovaných zákonných, i z toho vyplývajících dalších oborových dokumentů, není v ČR používán právě při vyšetřování leteckých nehod, ale hlavně jejich prevenci která je pro jejich výskyt, a z toho vyplývající materielní ztráty i morální dopad na stupeň bezpečnosti leteckého provozu v ČR naprosto rozhodující (viz např. předpis MDS L-13., a z toho pak vyplývající statut Ústavu pro odborně technické zjišťování příčin leteckých nehod). Podobně je tomu samozřejmě i při řešení bezpečnosti silniční dopravy, kde se stále hledají zástupné problémy, ale zkoumání skutečné úlohy lidského činitele tu stále zatím chybí a stejně je tomu na všech pracovištích spojených s operátorskou činností člověka v jakémkoliv spojitém technickém systému. K tomu je ovšem nutné konstatovat, že tato důležitá vědecká disciplina doposud nenašla v ČR své opodstatnění ve všech institucích, kterým by měly její nesporné výsledky v jejich prospěch sloužit. Dokonce i dříve existující pracoviště v některých k tomuto účelu zřízených výzkumných ústavech, zabývající se ještě před 15 léty tzv. inženýrskou psychologií, byla postupně z doposud neznámých důvodů zrušena. Problémy lidského činitele ve zde vzpomínaném smyslu se nezabývá ani žádná instituce AV ČR, a pokud je známo ani jakékoliv další vědecké pracoviště.

Co je ovšem na pováženou, je ostentativní podcenění úlohy člověka ve výše uvedeném prioritním zaměření naší vědy, ze kterého se nakonec rozhodující prvek, a to lidský činitel zcela vytratil.Vzniká tu tedy exemplární otázka. Je opravdu vůbec možné naplňovat obrovské úlohy výzkumu a vývoje bez účasti zkoumání úlohy člověka, zvláště ostře pak vystupující v energetice, bezpečnostních silách a jejich informačních systémech, ale prakticky zasahující do všech, vládou sledovaných výše vyjmenovaných oborů.

Jaké jsou příčiny tohoto mimořádně nepříznivého stavu. Komplexní zkoumání úlohy lidského činitele je mezioborovou vědeckou disciplinou patřící samozřejmě nejvíce do oblasti psychologie. Výsledky tohoto snažení nemají samozřejmě okamžitě realizovatelný a hlavně materielně zhodnotitelný efekt, je to běh na dlouhé trati a ten si málokdo může dovolit bez pochopení potřeby požadovaného výzkumu s grantovým zabezpečením. Trvale sledování, a hlavně praktické využívání této vědecké discipliny zatím nemá plně v programu ani tak významná instituce, kterou je „Česká asociace psychologů práce a organizace“.

Takže je možné bohužel konstatovat, že v ČR neexistuje žádné známé jak centrální, tak oborové vědecké pracoviště, které by se tímto vědeckým oborem reálně zabývalo, jeho výsledky sledovalo a monitorovalo, natož aby bylo základnou pro jeho další a naprosto nutný rozvoj. Pokud jeho význam nedokáží pochopit ti kterým by měly jeho výsledky sloužit, mohli by tu sehrát základní úlohu vědečtí pracovníci reprezentovaní v „Radě pro výzkum a vývoj“ při vládě ČR, ale i členové „Podvýboru pro vědu, výkum, letectví a kosmonautiku PSP ČR“, a tím k vlastnímu prospěchu využít svou významnou společenskou úlohu.

Zůstává tu tedy pouze jedna otázka. Česká republika při svém dnešním ekonomickém rozmachu zapomíná na to podstatné, že vše, co se tu dnes děje vytváří člověk. Výše definovaná úloha lidského činitele, rozhodující o úspěchu nebo o neúspěchu funkčnosti i bezpečnosti složitých člověkem řízených systémů, je již podle zkušeností v celém kulturním světě zcela nenahraditelná.

Vyzýváme proto všechny zainteresované vládní, parlamentní, vědecké, hospodářské, pedagogické, výzkumné i další instituce k zasvěcené diskusi o tomto závažném a u nás doposud zcela neřešeném problému, který významně zasahuje do života každého občana České republiky. Základním počinem by mohla být konference, svolaná některou vhodnou institucí o otázkách stupně bezpečnostní kultury z hlediska definic o úloze lidského činitele v určitém oboru jako letectví (vojenské i civilní), doprava, atomová energetika a další. Závěrečným krokem by pak mělo být zřízení vědeckých pracovišť ve všech zainteresovaných oborech, zastřešených centrálním s možností provádění potřebného výzkumu v našich podmínkách.

Za Sdružení čs. zahraničních letců a Svaz letců ČR